Křečové žíly, tedy rozšířené povrchové žíly zejména dolních končetin, nepředstavují samy o sobě obvykle zvýšené riziko pro vznik klinicky závažných krevních sraženin. Jak je to však v případě očkování proti onemocnění způsobené virem SARS-CoV-2? Mohou se pacienti s křečovými žilami bez obav očkovat, případně co mohou udělat pro snížení rizika?
Křečové žíly jsou výrazně zakroucené zvětšené žíly, které se obecně mohou vyskytnout kdekoliv na těle. Nicméně nejčastěji se vyskytují na dolních končetinách, kde jsou i nejvíce vidět. Obvykle nepředstavují výrazné riziko vážných zdravotních komplikací, spíše jen obtěžují svými příznaky.
Čím jsou křečové žíly způsobeny?
Srdce neustále pracuje jako čerpadlo a posouvá krev dále do těla, odkud se všechna vrací zpět k srdci. Na dolních končetinách však vzniká problém, jak transportovat krev na tak velkou vzdálenost mezi kotníky a srdcem. V žilách jsou proto umístěny jednosměrné chlopně, které brání krvi, aby při stoji všechna natekla zpět do nohou. Při delším stoji (nebo obecně při dalších rizikových faktorech zvýšeného žilního tlaku) na žilní stěnu působí vyšší tlak, který vede k roztažení žil, ve kterých již chlopně ztrácí svou schopnost zadržovat krev. Tím se krev v žilách „nahrne“ dolů, kde ve zkratce způsobuje otoky nohou a další nepříjemné potíže spojené s tímto onemocněním.
Komplikace křečových žil
Jak již bylo řečeno, křečové žíly obvykle nepředstavují nebezpečí pro akutní ohrožení zdraví. Mohou se však někdy zkomplikovat zánětem spojeným s krevní sraženinou. V případě povrchových (křečových) žil se jedná o tzv. flebitidu, u hlubokých žil pak mluvíme o trombóze. Hluboká žilní trombóza představuje naopak závažnou diagnózu, u které je nutné časné vyšetření a léčba z důvodu možného zanesení krevní sraženiny do plic. U povrchových flebitid je toto riziko minimální, přesto však v místech spojek mezi povrchovým a hlubokým žilním systémem může přecházet jedna jednotka v druhou a do vyloučení hluboké žilní trombózy není radno ani flebitidu podceňovat.
Očkování proti onemocnění covid-19
Podle dostupné literatury onemocnění covid-19 způsobené virem SARS-CoV-2 způsobuje až u 30 % pacientů s těžkým průběhem krevní sraženiny. V průběhu klinického sledování očkování se konkrétně u látky společnosti AstraZeneca objevily obavy, zda i tato očkovací látka může zvyšovat riziko vzniku krevní sraženiny podobně jako vlastní onemocnění. Při důkladném hodnocení případů se však zjistilo, že riziko sraženin po očkování není o nic vyšší než u neočkované skupiny lidí, a vakcína je tedy z tohoto pohledu zcela bezpečná.
Onemocnění covid-19 představuje významné riziko vzniku krevních sraženin, zejména v plicích, srdci, mozku a dolních končetinách. Naproti tomu očkování nijak toto riziko nezvyšuje, a to ani u pacientů s křečovými žilami, a proto je očkování jednoznačně doporučované. Přesto je vhodné, aby se pacienti s křečovými žilami zaměřili alespoň v období kolem očkování na dostatečný příjem tekutin, kompresní léčbu a žilní gymnastiku. Pokud již neužívají farmakologickou léčbu křečových žil, je z volně prodejných léků k dispozici např. přípravek Diozen, který může komplexním způsobem riziko vzniku krevních sraženin ještě dále snížit.
(zem)
Zdroje
- Whiteley M., AstraZeneca vaccine and varicose veins, The Whiteley Clinic, 2021. Dostupné online na https://thewhiteleyclinic.co.uk/news-articles/astrazeneca-vaccine-and-varicose-veins/.
- Varicose Veins, Johns Hopkins Medicine. Dostupné online na https://www.hopkinsmedicine.org/health/conditions-and-diseases/varicose-veins.
- Asad Rahi M. Top safety tips for vascular patients: COVID-19 is a deadly vascular disease. Top Doctors, 2021. Dostupné online na https://www.topdoctors.co.uk/medical-articles/top-safety-tips-vascular-patients-covid-19-deadly-vascular-disease.
