Pět důvodů, proč je lepší cévním obtížím předcházet než je řešit, až když nastanou

Nabízíme vám pět důvodů, proč byste měli onemocněním srdce a cév předcházet a nečekat, až vás dostihnou.

Důvod první: Srdečně-cévní onemocnění se objevují u stále mladších

Výskyt nemocí oběhového systému výrazněji narůstá po 50. roce života, avšak čím dál více se posouvá do mladších ročníků, výjimkou nejsou ani srdeční infarkty u třicátníků. V Evropě ročně zemře na nemoci srdce a cév na čtyři miliony osob, v evropských zemích patří srdečně-cévní onemocnění k nejčastějším příčinám úmrtí u osob mladších 65 let. Stav našich cév je přitom určující pro zdraví celého těla a jejich poškození je v mnohých případech nevratné stejně jako případné poškození orgánů, které mohu být při cévních poškozeních nedostatečně zásobeny krví. V každém věku bychom proto měli dbát na prevenci srdečně-cévních onemocnění.

Důvod druhý: Srdečně-cévní onemocnění jsou v rané fázi bezpříznaková

Srdečně-cévní onemocnění jsou v rané fázi většinou bez zjevných příznaků, nebolí a nezpůsobují žádné jasně pozorovatelné projevy. První příznaky se mnohdy vyskytnou až v pokročilých stadiích onemocnění. Není proto vždy jednoduché nemoci srdce a cév včas odhalit a účinně léčit. Role prevence je proto zásadní.

Důvod třetí: Prvním projevem srdečně-cévních onemocnění může být i úmrtí

Nemoci srdce a cév mohou být tichým zabijákem. Vzhledem k tomu, že příznaky těchto onemocnění jsou často nevýrazné, či dokonce žádné, není výjimkou, že se tyto nemoci poprvé ohlásí až srdečním infarktem či plicní embolií, které mohou zapříčinit i okamžité úmrtí.

Důvod čtvrtý: Zdravý životní styl je důležitý nejen pro nemoci srdce a cév

Náš životní styl je určující nejen pro zdraví našeho srdce a cév, ale pro celý náš organismus. Kromě fyzického zdraví navíc ovlivňuje i naši psychiku – výzkumy opakovaně prokázaly, že lidé se sklonem k pasivnímu životnímu stylu a špatným dietním návykům trpí statisticky častěji depresemi. Současně bylo prokázáno, že při změně životního stylu je léčba již rozvinutých depresí účinnější než při pouhém užívání antidepresiv. Na druhé straně bylo zjištěno, že změny, které probíhají v organismu depresivních lidí, představují rizikový faktor pro nemoci oběhové soustavy, např. dochází k větší pohotovosti organismu k tvorbě krevních sraženin apod.

Přiměřená fyzická aktivita, vyvážená strava a absence kouření jsou důležité v každém věku. Zapomínat bychom neměli ani na dodržování léčby případných jiných nemocí, které máme, zejména krevního tlaku a cukrovky. Jejich dostatečná kompenzace je zásadní pro omezení škodlivého vlivu těchto nemocí na cévní systém.

Dodržování vyváženého jídelníčku a vyvarování se stresu a sklonům k depresím je v současné době mnohdy nesnadné. Pomoci si částečně můžeme i určitými potravinovými doplňky. V poslední době jsou doporučovány např. přípravky s obsahem koenzymu Q10, které mají blahodárný vliv nejen na celkový metabolismus organismu.

Důvod pátý: Udělejme vše pro to, abychom nemuseli do nemocnice. Nejen v době covidové

Dodržování preventivních opatření srdečně-cévních onemocnění ve snaze zabránit rozvoji závažných stavů nebo ho alespoň oddálit můžeme v celospolečenském měřítku chápat i jako snahu o omezení akutních hospitalizací, což je v současné době pandemie velmi důležité. Na základě této myšlenky se např. rozvinula i kampaň Daruj lůžko, která upozorňuje na skutečnost, že při snížení spotřeby cigaret dojde ke snížení výskytu akutních srdečně-cévních stavů, a tedy ke snížení počtu akutních hospitalizací.

(tich)

Zdroje:

  1. https://socialnipolitika.eu/2019/07/eurostat-nejvice-lidi-umira-na-kardiovaskularni-a-nadorova-onemocneni/
  2. https://share.upmc.com/2017/09/tips-preventing-vascular-disease/
  3. https://is.muni.cz/do/fsps/e-learning/ztv/doc/kardio.pdf
  4. https://www.aifp.cz/cs/kardiovaskularni-choroby/
  5. http://www.szu.cz/tema/prevence/srdecne-cevni-nemoci
  6. https://www.lidovky.cz/relax/zdravi/zivotni-styl-ovlivnuje-i-psychiku.A150615_122853_ln-zdravi_ape
  7. https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2007-3/deprese-u-kardiovaskularniho-onemocneni-31828