Přejít na obsah | Hlavní menu | Hlavní menu
Odkaz, který se chystáte otevřít, nespravuje společnost MeDitorial a nemusí být bezpečný.
Hledáte:
Diozen
Diozz®spray
Lipizentin®
Heparoid
V průběhu těhotenství dochází v těle budoucí matky k mnohým změnám, které mají za úkol zajistit správné podmínky pro růst a vývoj jejího dítěte. Mimo jiné se mění situace v srdečně-cévním systému, což se může projevit i změnami hodnot krevního tlaku. Při normálním průběhu dochází v I. trimestru těhotenství k poklesu krevního tlaku (nejnižší bývá mezi 20. a 24. týdnem), v následujících týdnech pak krevní tlak postupně stoupá. V době porodu by měly být jeho hodnoty stejné jako před početím. Bezprostředně po porodu dochází typicky k poklesu tlaku, avšak v dalších pěti dnech po porodu opět výrazně stoupá. Během šestinedělí by pak mělo dojít k návratu hodnot k normě.
U některých žen však mohou být v těhotenství hodnoty tlaku abnormálně vysoké či nízké. Tyto abnormální hodnoty mohou zvyšovat riziko výskytu zdravotních komplikací – a to jak u matky, tak i u jejího dítěte.
Vysoký krevní tlak (hypertenze) je možné pozorovat přibližně v 5–10 % těhotenství. Je definován jako zvýšení „horního“ (systolického) tlaku krve nad hodnotu 140 mm Hg nebo „spodního“ (diastolického) nad 90 mm Hg.
Zatímco některé ženy na sobě žádné změny nepozorují, u jiných může v jeho důsledku docházet k různým příznakům, zahrnujícím např.:
Neléčený vysoký tlak s sebou nese riziko dalších komplikací jak pro matku, tak i pro její dítě, jako jsou např.:
K poklesu krevního tlaku pod 90/60 mm Hg (hypotenzi) nedochází u těhotných tak často jako k jeho vzestupu. Udává se, že přibližně v polovině případů měly ženy problémy s nízkým tlakem již před početím. Na druhou stranu však k poklesu tlaku může docházet i z jiných, často i dosti závažných důvodů (např. v důsledku krevních ztrát či srdečního onemocnění).
Mezi možné příznaky hypotenze patří:
Krevní tlak těhotné ženy pravidelně sleduje lékař při těhotenských prohlídkách. V některých případech může také navíc doporučit 24hodinové monitorování krevního tlaku (např. k vyloučení syndromu bílého pláště). Dále je vhodné, aby si těhotná měřila tlak i samostatně v domácím prostředí. Pokud na sobě žena pozoruje některé z příznaků hyper- či hypotenze, měla by kontaktovat svého lékaře.
Pokud dojde v těhotenství k výskytu hypertenze, záleží další postup na více faktorech – je například důležité, jak výrazně je krevní tlak zvýšen, v které fázi těhotenství k záchytu hypertenze došlo či zda byla žena pro vysoký krevní tlak léčena již před těhotenstvím. Lékař může doporučit další doplňující vyšetření (např. krevní testy, vyšetření moči, ultrazvuk). V některých případech (při těžké hypertenzi či počínající preeklampsii) se doporučuje klidový režim a omezení fyzické i psychické zátěže. Pokud to stav vyžaduje, může lékař také nasadit léky snižující krevní tlak.
Mírná hypotenze většinou nevyžaduje speciální léčbu. V závažnějších případech se doporučuje zvýšit příjem tekutin a soli, nosit kompresivní punčochy a vyhýbat se delšímu stání.
Sledovat hodnoty krevního tlaku je vhodné již před otěhotněním, sledování a případná léčba abnormalit krevního tlaku mohou tak být započaty již v časném stadiu těhotenství. Není známá žádná metoda, která by stoprocentně zajistila, že v průběhu těhotenství nedojde k rozvoji hypertenze. Avšak existují určitá doporučení, která je vhodná dodržovat, pokud toto riziko chcete co možná nejvíce snížit. Již před těhotenstvím se řiďte následujícím:
(viv)
Zdroje:
https://www.kardiologickarevue.cz/casopisy/kardiologicka-revue/2018-4-13/hypertenze-v-tehotenstvi-106966
https://www.healthline.com/health/pregnancy/chronic-hypertension-blood-pressure#treatments
